Komentáře: Ekonomické mýty a Henry Hazlitt, díl I.

Od: Jan Svoboda

Jan Svoboda — Sun, 10 May 2009 21:34:54 +0000

Ekonomie jako veda a jako politika
Chane, mylis se. Hospadarska krize 1929 rozhodne nebyla dusledkem laissez-fair. [http://newsroom.ucla.edu/portal/ucla/FDR-s-Polic]
Naopak krizi 1920 laissez-fair vyresil behem 1 roku (Warren Harding).

Dale se mylis v bipolarite, ostatni se shodnou jen na odmitani svobody a volneho trhu. Mises navazal na klasicke ekonomy a dal rozvijel vedecke poznatky ekonomie. Marx, ktery nedokazal porazit ekonomicke argumenty klasickych ekonomu prohlasil dosavadni ekonomii za buzoazni logiku a nahradil vedu fantasii. Keynes v podstate jen obhajoval dosavadni politiku predevsim nemecka, coz mu zajistilo popularitu u vlivnych lidi. Levicove a pravicove deleni je pro laissez fair bezpredmetne, nebot tato se filosofie pohybuje na druhe, mene zname ose politickeho spektra totalitarsky vs liberalni.

Mises se jako vedec etickym hodnocenim vyhybal, pouze zkoumal zda metody dosahuji sveho cile. I kdyz jsou cile eticke, je to k nicemu kdyz metoda vede k opacnemu vysledku

Od: Koven

Koven — Fri, 29 Dec 2006 14:13:34 +0000

re:Hazlitt
Ano, Hazlitt mel o cem psat, protoze New Deal (jakkoli byl nebo nebyl uspesny) znamenal pouze statni zasahy. Nektere mohly byt prospesne a nektere ne. A Hazlitt psal o tech chybnych a o omylech ze kterych vychazely. Vladni zasahy jsou nekdy potreba ale tehdy stacilo zastavit rostouci inflaci a umele nadhodnocovani akcii a k zadnemu new dealu by nemuselo dojit. Free market by dal svobodne kvetl.

Od: Martin

Martin — Tue, 26 Sep 2006 18:47:16 +0000

pro židli
http://www.libinst.cz/komentare. php?id=189

Od: Chan

Chan — Tue, 26 Sep 2006 17:47:03 +0000

pro Fronka
asi nebudes moc chytrej kdyz veris kazde pitomosti co te uci ve skole (i skoly/university slouzi k vymyvani hlav). O tom, zdlali je veda-science (jako celek) value-free, stale pokracuje v posdtate nekonecna filosoficka debata.

Value-free zhruba znamena, ze veda jet neutralni, autonomni a bez jakehokoli (moralniho-socialne-politickeho) predsevzeti.

Toto plati treba pro matematiku ale neplati to pro teologii, ekonomii, historii, sociologii etc.

Od: Martin Froněk

Martin Froněk — Tue, 26 Sep 2006 12:01:14 +0000

Co je value-free?
Pojem pravicový ekonom, pravicová ekonomie, levicový ekonom a levicová/socialistická/ atd. ekonomie je nonsens. Existuje jenom ekonomie, věda. Pro ty, co nechápou pojem value-free, přidám německý ekvivalent, tedy Wertfrei. Pro ještě méně chápavé dodávám český překlad, po němž zde bylo voláno – hodnotově neutrální.

Od: Chan

Chan — Tue, 26 Sep 2006 04:31:55 +0000

Ekonomie je bipolani
Pravicove vlady a organisace na sireni pravicove propagandy (think tanks) se samozrejme ohaneji teoriemi, ktere jim vyhovuji od ekonomu a pisalku jako Mises, Rand, Hayek, Rothbard, Friedman etc.

Levicove vlady (socialisticke/komunisticke/fasi sticke) zase cti ekonomy jako Keynes, Galbraith, Bernanke, Marx, Mills, Kozo Uno, Sekine etc.

Ekonomie je bipolarni a jak jsem jiz napsal, neni value-free. Nemuze tak byt nebot ekonomie jako „veda“ normativne jedna o danich, minimalni mzde, duchodech, nezametnaneckem pojisteni, pridavcich na deti etc.,etc.

Mises sice pise o ekonomii co vede moralne neutralni, bez predsevzeti, ovsem v praxi tomu tak neni.

Od: Chan

Chan — Tue, 26 Sep 2006 04:25:59 +0000

Hazlitt, Higgs
Hazlitt.
„The New Deal,“ americky socialismus zacal v 1933, protoze „free market“ selhal a krach burzy v 1929 nasledovala Velka Hospodarska Krize (The Great Depression). Proto pravicak Hazlitt mel o cem psat.

Higgs
Od nej jsem pred delsi dobou neco cetl, jmenovalo se to „Leviathan.“ V podstate nic noveho. U.S. Government ma ty same charakteristiky a problemy jako kazda jina byrokraticka organisace.

Podle vetsiny ekonomu Reagan a Thatcherka byli laissez faireiste (pravicaci).

Od: hp

hp — Sun, 24 Sep 2006 10:28:53 +0000

reakce
Hazlitt psal jak v předválečné Americe, tak i v té poválečné. Doporučil bych Vám jednu kapitolu z knihy „Politická ekonomie strachu“, jejíž autorem je Robert Higgs (další to pravičák a historik-ekonom), který popisuje vývoj a (zejména) růst pravomocí vlády v průběhu 20. století. a byla to vláda, kdo dělala tyto osudné sociální experimenty, proti kterým protestovaly — Vaší terminologií — pravičáci Mises, Hazlitt apod. označujete-li několik posledních desetiletí v Americe jako „laissez faire,“ asi žijete v jiném světě. Amerika je — v porovnání se socialistickou EU celkem — aspoň trošku svobodná, ale ráj to určitě není. v Česku se bohužel učí hlouposti, ovšem neoznačil bych tak value-free přístup, totiž hodnotově neutrální. ekonomie a hodnotové soudy prostě nejdou k sobě. tudíž i vaše dělení pravice/levice je zcestné. Mises, Rothbard, a koneckonců i Hazlitt, byli ekonomové.

Od: Chan

Chan — Fri, 22 Sep 2006 04:40:22 +0000

V pohode to neni!
Citovat pouze pravicove ekonomy a rikat, ze to je value-free je intelektualne necestne. Jurnalista Hazlitt psal o teoriich pravicove Rakouske skoly ekonomu z politickych duvodu, v dobe kdy USA zacalo delat socialni experimenty a nastartovalo ruzne socialni programy.

Nerikam, ze Hazlitt nema v nicem pravdu ale da se docela snadno argumentovat, ze „laissez faire“ pristup k hospodarstvi, dopadl velmi spatne. Vsechny americke automobilky jiz zkrachovaly a ty pouhe tri co stale existuji do bankrotu nemaji daleko a jejich krach bude stat americke platice dani miliardy dolaru!

To, ze pravicaci Rothbard, Mises a Hazlitt spolu souhlasi a tudiz pravicove ekonomicke teorie jsou platne, je to same jako tvrzeni, ze kdyz Marx, Lenin a Komarek se shodnou na komunistickych ekonomickych teorii, tudiz komunismus nejlepsi hospodarsky system.

Nevim proc vas v Cesku uci vylozene hlouposti, jakoze ekonomie je value-free veda. Jak by jste to prelozili do cestiny? Ekonomie je veda bez hodnoty?

Od: hp

hp — Thu, 21 Sep 2006 00:14:38 +0000

je to v pohodě
asi to každý chápeme úplně jinak. nikdo tady nepapouškuje „pravicové mantry,“ spíše bych to nazval fakty (a prosté konstatování skutečnosti je value-free). řekneme-li, že zavedení cel si společnost jako celek pohorší, a na základě tohoto tvrzení — získaného pomocí analýzy „co je a co není vidět“, v Hazlittově knize navíc brilantně doplněné čísly — tedy lze učinit závěr, že bez ochranných cel se má společnost lépe…

to, že se v tomto M. N. Rothbard, L. von Mises, Hazlitt a další shodnou, je také prosté konstatování faktů, ne adorace jejich děl a myšlenek.