Reklama
 
Blog | Petr Havlík

Konec světa… už zase? Ale kdeže, řekl Lomborg v Praze

Kupujete si pravidelně páteční lidovky? Ať už je kvůli televiznímu programu, poslednímu slovu Petrušky Šustrové či potřebě být informován o dění okolo sebe, ti z Vás, kteří si minulý týden přečetli hrozivě znějící zprávu Na konci století budou lidé válčit o vodu, se možná pozastavili a obsahu článků věnovali několik chvil kritického přemýšlení.

Tak tedy, v úvodu samém se píše:

Hlad, masová migrace
obyvatelstva a především naprostý nedostatek vody, a tedy i války o ni, taková
je děsivá vize, kterou nastínila pro konec tohoto století expertní studie
uznávaného britského klimatologického ústavu Hadley Centre for Climate
Prediction and Research (HCCPR).

Vskutku děsivé, možná se za rok či za dva objeví film, jehož
scénář nám s představováním oné apokalypsy pomůže, tak jako nás
problematiku globálního oteplování a jeho následků přiblížil snímek Rolanda Emericha
Den poté.

Reklama

Pokud čtenář nerozpoznal ironickou nadsázku v předešlém
odstavci, dovolím si jej na ni upozornit. O tom, že zmiňovaný film je naprostá
a ve všech směrech zkreslující blbost, bylo napsáno mnoho textu. Tento
příspěvek bych rád věnoval autorovi jednoho
z nich
– Bjornu Lomborgovi*, proslaveného knihou Skeptický
ekolog
.

Lomborg byl hlavním přednášejícím na včerejší Pražské
podzimní přednášce (PPP) pořádané Liberálním institutem.
PPP se jako každý rok uskutečnila v prostorech kongresového sálu ČNB a počet
přítomných, který velkou měrou převyšoval počet míst k sezení, dokazuje,
že Bjorn Lomborg je osobnost známá, vyhledávána, a také – v dobrém slova
smyslu – kontroverzní.

Proč byla v úvodu zmíněna týden stará zpráva? Měl jsem
k tomu jeden prostý důvod: lze na ní (a podobných zprávách
s apokalyptickým vyzněním) krásně ilustrovat mylné chápání světa a
ekonomického růstu. Obecně se má za to, že život našich potomků bude sakra
těžký, že přírodní zdroje dochází atd., zkrátka a dobře, údajně jde všechno takříkajíc
od desíti k pěti, a to čím dále tím rychleji.

Jestli máte podobný názor, nezbývá než doporučit pozornou
četbu Lomborgovy veleknihy. Její obsah by se dal shrnout následovně: životní
úroveň obyvatelstva (ano, i té africké části) v roce 2005 jasně převýšila
všechny „předešlé“ úrovně, což však neznamená, že zde nejsou problémy, kterými
je potřeba se zabývat. Jde však o to, jak je řešit; vyjádřeno ekonomickou
terminologií: které problémy se nám vyplatí řešit a jakým způsobem. Tato
sumarizace zazněla včera několikrát a mě osobně se nejvíce zalíbilo přirovnání
doc. Šímy, jenž celou konferenci moderoval, a sice že při umývaní nádobí nejde
o to, aby bylo nádobí úplně čisté, ale aby se jeho „zašpinění“
zredukovala na přijatelnou úroveň.

Přespřílišné zjednodušení? Nemyslím, spíše aplikace starého
dobrého selského rozumu. Pro ty z vás, kteří o PPP nevěděli či neměli
možnost se jí zúčastnit, uvádím odkaz na online
video-záznam
, rozhodně stojí za zhlédnutí.


* Lomborg působí jako docent statistiky na katedře
politologie univerzity v dánském Aarhusu a v knize se také dočteme, že
díky jejímu vydání se roku 2002 zařadil do padesátky nejvlivnějších osob Evropy
a v roce 2004 se – podle magazínu Time
– stal jedním ze 100 nejvlivnějších lidí světa. V témže roce zorganizoval
také fórum Kodaňský konsenzus.